Chrudim žádá o spolupráci vlastníky nemovitostí ohrožených povodní

Tip pro vaši bezpečnost: univerzální výkonné powerbanky nejen pro případ BLACKOUTu.

Město Chrudim disponuje od loňského roku digitálním povodňovým plánem, který umožňuje nejen rychlejší a efektivnější práci orgánů krizového řízení, ale také zpřístupňuje informace ohroženému obyvatelstvu. A právě těch, kdo vlastní nemovitost v místě možného rozlivu, se týkají následující řádky.

Od roku 1997, kdy zasáhly Českou republiku rozsáhlé povodně, se stát a místní samosprávy snaží připravit na povodně. O tom, jak účinně, svědčí mimo jiné i to, že žádné jiné povodně od té doby neměly tak tragické následky (přestože například ty v roce 2002 způsobily mnohem větší materiální ztráty).
Na mnoha místech rostou povodňové hráze a valy, připravují se ukotvení pro mobilní hrazení, za městy vznikají poldry a správci povodí prohlubují koryta. Toto vše jsou opatření, která mají povodeň zmírnit, ale nikdy nedokáží její riziko snížit na nulu.
Protipovodňová ochrana je však mnohem komplexnější. Kromě těchto „staveb“, které jsou na první pohled vidět, ji tvoří také věci čistě organizační – tedy plánování varování obyvatel a jejich následná evakuace. Města mají pro tyto případy vytipovaná evakuační střediska, zajištěné nouzové ubytování a materiál pro nouzové přežití.

K tomu, aby tato opatření mohla být kvalitně naplánována, potřebují úřady správná data. To je i důvod, proč se nyní chrudimská radnice obrátila na majitele ohrožených nemovitostí a žádá je o vyplnění formuláře – podkladů pro vypracování povodňového plánu vlastníka nemovitosti.

Povodňový plán vlastníka nemovitosti

Na tomto místě je nutno říct, že nejde o žádný „chrudimský výmysl“, ale o standardní postup, který přímo nařizuje zákon o vodách (254/2001 Sb.). Ten říká, že „Pro stavby ohrožené povodněmi, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně, zpracovávají povodňové plány pro svou potřebu a pro součinnost s povodňovým orgánem obce jejich vlastníci“ a dodává, že „Vodoprávní úřad může uložit povinnost zpracovat povodňový plán vlastníkům pozemků, které se nacházejí v záplavových územích, je-li to třeba s ohledem na způsob jejich užívání.“ V případě pochybností o rozsahu této povinnosti nebo o tom, které stavby mohou zhoršit průběh povodně, rozhodne vodoprávní úřad.
Zákon také pamatuje na případ, kdy vlastník nemovitosti odmítne povodňový plán zpracovat (respektive neposkytne součinnost při jeho zpracování). Dopouští se tím přestupku, za který mu může být uložena pokuta až do výše 100.000,- Kč.

Mnozí vlastníci nemovitostí si kladou otázku, proč vlastně mají tento plán zpracovávat a k čemu jim bude. V první chvíli by si však měli uvědomit, že o ho nezpracovávají jen pro potřeby obce, ale hlavně sami pro sebe a svoji vlastní ochranu!
V tomto případě radnice nechce vypracování celého plánu, ale pouze poskytnutí podkladů. Ty jsou rozděleny do svou částí – vyrozumění a evakuace.

Část pro vyrozumění

Jedním z prvních úkolů povodňové komise v případě hrozby nebo vzniku povodně je zajistit vyrozumění vlastníků a uživatelů ohrožených nemovitostí. To lze uskutečnit pomocí pověřených osob, hasičů nebo policistů, ale nejjednodušším a nejrychlejším způsobem je kontaktování pomocí telefonu.
V této části proto vlastník nemovitosti vyplňuje své kontaktní údaje a údaje dalších až čtyř osob. Těmi mohou být například příbuzní, známí, sousedé a další lidé, kteří jsou schopni v případě potřeby nemovitost zabezpečit.
V případě seniorů nebo handicapovaných osob je vhodné jako první pořadí uvést kontakt například na příbuzného, který se o zajištění pomoci postará.

Část pro evakuaci

Druhou částí formuláře jsou podklady pro plánování evakuace. Krizové orgány sice disponují údaji z evidence obyvatel, ale tyto informace neříkají nic o tom, kolik lidí na dané adrese skutečně bydlí.

V této části proto vlastník nemovitosti vyplňuje nejen počet osob, ale také kolik z nich jsou děti nebo senioři a zda v domácnosti pobývá imobilní osoba.
Tyto informace město potřebuje znát pro plánování případné evakuace, tedy zajištění dopravy a následného nouzového ubytování. Evakuovat se samozřejmě může rodina i samovolně (například na chalupu) a nevyužít připravené ubytování. Proto je součástí formuláře také kolonka, v níž vlastník vyplní, pro kolik osob předpokládá využití nouzového ubytování.

Zabezpečovací práce

Součástí listu pro evakuaci jsou i údaje pro zabezpečovací práce. V nich vlastník shrne, jaká opatření by prováděl před příchodem povodně a jejich časový odhad. Může se jednat například o odnosení věcí do vyšších pater, instalaci protipovodňových zábran a podobně.
Následně může vlastník zaškrtnout, zda bude vyžadovat osobní nebo věcnou pomoc. Může se jednat například o pomoc hasičů nebo dobrovolníků při vynášení věcí před povodní nebo poskytnutí nákaldního automobilu pro odvoz nebezpečných látek.
Tato možnost by však měla být využita pouze v krajních případech, kdy plánovaná opatření nemůže zajistit vlastník sám s pomocí příbuzných nebo známých.

Stejně jako v případě osobní a věcné pomoci může vlastník vyplnit i další část, která se týká evakuace domácích zvířat. Obdobně i v tomto případě platí, že požadovat jejich evakuaci by měl pouze ve výjimečném případě, kdy ji není schopen zajistit sám.

Jak vyplývá z výše uvedených informací, povodňový plán vlastníka nemovitosti je nejen dokument, který vyžaduje zákon, ale především zdroj velmi důležitých infromací pro povodňovou komisi a krizové orgány, ale především pro samotného vlastníka nemovitosti.
Ten by si měl vždy uvědomit, že cílem je ochrana jeho života a majetku a podle toho k jeho zpracování přistupovat a při hrozbě povodně se jím řídit.
Mnoho škod při povodních je totiž zcela zbytečných a lze jim jednoduše předejít – nečekat s přeparkováním automobilu, až bude cesta zaplavená, včas odvézt věci do bezpečí a podobně.

Elektronická verze formuláře ke stažení 

Povodňový plán města Chrudim

Mapa záplavových území

Článek na webu města Chrudim

Reklama