ČRo Pardubice odvysílal rozhovor o varování obyvatel

Tip pro vaši bezpečnost: univerzální výkonné powerbanky nejen pro případ BLACKOUTu.

Český rozhlas Pardubice dnes odvysílal rozhovor o systému varování obyvatel, který je od roku 2005 budován v jednotlivých částech Pardubic. Hostem Mgr. Drahomíry Bačkorové byl Ing. Jiří Kyncl, vedoucí oddělení krizového řízení pardubického magistrátu.

Přepis rozhovoru:

Mgr. Drahomíra Bačkorová (DB): Já si vzpomínám, že když jsme chodili do školy, měli jsme brannou výchovu a učili jsme se tam, že když siréna houká tímhle a tímhle způsobem, tak to znamená tenhle a tenhle poplach, nebo tam bylo i nějaké bouchání kovovou tyčí o cosi. Teď ten systém vyrozumění obyvatelstva vypadá asi úplně jinak. Je to pravda?
Ing. Jiří Kyncl (JK): Ano, je to tak. Skutečně došlo právě kvůli zjednodušení ke sjednocení těch varovných tónů a v současné době se používá pouze jeden jediný varovný tón, takzvaný tón všeobecné výstrahy. To je kolísavý tón, který je vysílán zhruba po dobu 140 vteřin. To znamená, skutečně dnes existuje jeden jediný varovný tón, který by měl upozornit občany na to, že hrozí nějaké nebezpečí.
DB: A jakým způsobem se potom dozvím, jaké nebezpečí mi hrozí?
JK: To je právě výhoda nových systémů a výhoda spočívá v tom, že ten systém nejenom, že umí odvysílat tón všeobecná výstraha, ale umí současně i podat nějaké verbální tísňové informace obyvatelstvu o tom, jakým způsobem se má chovat.
DB: To znamená nějaké, abych to tak řekla, mluvící siréna?
JK: Dá se říci, že jsou to mluvící sirény, což jsou teda konkrétní elektronické mluvící sirény, nebo různé bezdrátové místní informační systémy, tak jako se třeba buduje dnes v Pardubicích.
DB: Možná bychom si mohli i říci, co to je taková krizová situace. Co všechno si pod tím můžu představit?
JK: To je poměrně široký pojem. Pokud se týká konkrétně třeba Pardubic, tak pod krizovou situací si můžeme představit nejrůznější nebezpečí, které může být vyvoláno přírodními nebo extrémními meteorologickými jevy, jako jsou například povodně, vichřice, silné deště, silné sněžení, silné námrazy, ale nebo například i chemické havárie, různé technologické havárie, které mohou být doprovázeny únikem nebezpečných chemických látek, mohou být doprovázeny vznikem velkých požárů, explozí, destrukcí konstrukcí a podobně.
DB: Kdy naposledy jste tento systém využili?
JK: Já myslím, že je to poměrně dobrá zpráva, že v reálné situaci, protože ten systém se buduje teprve od roku 2005, jako takový využit nebyl. Respektive nebyla využita ta venkovní ozvučná místa. Jinak ten systém samozřejmě se neskládá jenom z těch venkovních ozvučných míst s těmi reproduktory, ale samozřejmě nabízí celou řadu jiných možností využití pro řešení těch mimořádných událostí. Mimo jiné třeba rozesílání hromadných zpráv a tento systém, nebo tato část toho systému, byla využita při povodních v roce 2006 pro informování starostů ostatních obcí.
DB: Pokud vím, tak tou poslední městskou částí, kde ten systém ještě není hotový, je Dubina, jedno z největších pardubických sídlišť. Jak to vypadá tam v současné době?
JK: Byla provedena montáž těch venkovních ozvučných míst s těmi venkovními reproduktory a v současné době probíhá montáž toho řídícího pracoviště na úřadě městského obvodu tak, aby i ten samotný úřad městského obvodu, mohl ten systém využívat.
DB: Vím, že i příští týden začnete testovat tento systém. Co to třeba znamená pro nás, pro občany?
JK: My bychom byli velice rádi, kdyby občané byli k nám trochu shovívaví, protože ten systém, aby co nejlépe plnil tu svoji úlohu, to znamená bylo jej co nejlépe slyšet, a bylo i dobře rozumět těm verbálním informacím, je potřeba ho nějakým způsobem nastavovat. To znamená, ta jednotlivá místa umožňují nastavovat úroveň hlasitosti, někde ji lze snížit, někde zvýšit, nasměrovat reproduktory tak, aby bylo ozvučeno co největší území, to znamená, že v rámci toho testování bude probíhat zkouška, zejména teda vysílání různých takzvaných těch gongů tak, aby skutečně bylo ověřeno, že ten systém je nastaven co nejlépe.
DB: Stalo se Vám někdy během těchto zkoušek, že Vám lidé volali a ptali se, co se děje?
JK: Během zkoušek ne, nicméně volají nám například třeba tu první středu v měsíci, kdy probíhá celostátní zkouška toho jednotného systému varování a vyrozumění. Stává se, že lidé volají a chtějí znát nějaké informace nebo podrobnosti o tom systému.

Reklama