Mapování povodňových rizik je k dispozici veřejnosti

Tip pro vaši bezpečnost: univerzální výkonné powerbanky nejen pro případ BLACKOUTu.

V roce 2007 vstoupila v platnost Směrnice o zvládání povodňových rizik 2007/60/ES, která stanovila povinnost provést do prosince 2011 předběžné vyhodnocení povodňových rizik a následně do prosince 2013 pro části území s významným povodňovým rizikem zpracovat mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik. Do konce letošního roku pak mají být podle těchto map vytvořeny také plány pro zvládání povodňových rizik.

Jak vyplynulo z předběžného vyhodnocení povodňových rizik, je v České republice stoletým průtokem ohroženo přibližně 400 tisíc osob v 3006 obcích. Po povodních v červnu a červenci 2009 byla metodika doplněna o nebezpečí přívalových srážek – v celé republice bylo takto určeno 9261 kritických bodů.

V Centrálním datovém skladu ČHMÚ byly pro veřejnost zpřístupněny výsledky mapování, rozdělené do tzv. projektů, tedy částí vodních toků. V případě Pardubického kraje jde celkem o 21 úseků v délce 252 km, z čehož je na území obcí s rozšířenou působností Pardubice a Chrudim se jedná o pět úseků.
K dispozici jsou tři druhy map:

Mapy povodňového nebezpečí

Tyto mapy umožňují zjistit potřebné údaje, jako je rychlost proudění, rozliv a hloubka. Všechny tyto údaje jsou modelovány pro pěti, dvaceti, sto a pětisetleté průtoky (Q5, Q20, Q100 a Q500).
V případě čáry rozlivu je nutno upozornit, že nenahrazuje záplavová území podle vodního zákona, ale v budoucnu budou sloužit pro jejich aktualizaci – správci povodí budou dávat návrhy vodoprávním úřadům.

Hloubka při Q500. Nejtmavší oblast znamená hloubku > 2m.

Mapy povodňového ohrožení

Mapy pracují s nově zavedeným pojmem „povodňový scénář“ a vyjadřují intenzitu povodně a ohrožení pro každý scénář (Q5, Q20, Q100, Q500). Význam těchto map spočívá především v posouzení vhodnosti budoucího využití ploch a při územním plánování.

Mapa povodňového ohrožení.

Mapy povodňových rizik

Mapy rizika znázorňují plochy v riziku, tedy s překročenou mírou přijatelného ohrožení. Ta se liší podle účelu využití a například pro zeleň je přijatelné vyšší riziko než pro bytovou zástavbu. Součástí mapy jsou také citlivé objekty, jako jsou školy, zdravotnická zařízení nebo zdroje znečištění.
Tyto údaje mají význam především při tvorbě plánů pro zvládání povodňových rizik a pro obyvatele jsou nejméně zajímavé. Nicméně z nich vyplývá, že například jen v oblasti Horního a středního Labe žije v nepřijatelném riziku téměř 23000 obyvatel.

Práce s mapou

Veškeré výše uvedené mapy jsou přístupné přes odkaz „Mapy“ na cds.chmi.cz. Zobrazí se mapa České republiky, kde jsou modře znázorněny úseky vodních toků s významným povodňovým rizikem.

Klinutím na konkrétní úsek se otevře vlastní projekt, kde můžeme v levém horním rohu tlačítkem „Mapové projekty“ vybrat konkrétní mapu (rozliv, nebezpečí, ohrožení nebo riziko).
Následně u každé mapy jsou v levém sloupci možnosti zaškrtnutí konkrétních vrstev.

Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Labe

Jak bylo zmíněno už v úvodu, na vytvoření map navazuje zpracování plánů pro zvládání povodňových rizik v jednotlivých povodích. Pro Pardubický kraj je relevantní ten, který se týká povodí Labe a zpracovává ho Ministerstvo životního prostředí s Ministerstvem zemědělství společně s povodím a místně příslušnými krajskými úřady.
Pracovní verze tohoto dokumentu byla v prosinci 2014 předána k připomínkování veřejnosti a je možno ho nalézt na POVISu spolu s plány pro další povodí.

Plán řeší různé způsoby ochrany před povodněmi, jako je nepovolování nových ploch s nepřijatelným rizikem a jejich postupné snižování, modernizování předpovědní povodňové služby nebo zabezpečení nemovitostí. Plán také zdůrazňuje, že je nezbytná spolupráce obyvatelstva v povodněmi ohrožených oblastech a je třeba, aby si každý byl vědom své odpovědnosti za ochranu své rodiny a svého majetku.

V praktické části pak plán počítá s výstavbou 47 konkrétních opatření, jako jsou suché nádrže nebo ochranné hráze. V Pardubickém kraji se jedná o zvýšení protipovodňové ochrany měst Litomyšl, Žamberk a Ústí nad Orlicí, zkapacitnění poldru Lichkov a protipovodňovou ochranu lokality Čankovice, Hrochův Týnec, Obicka.

Přečtěte si také, jak pojišťovny pracují s povodňovým rizikem a proč jsou některé nemovitosti nepojistitelné.

Přehled rizikových úseků

Reklama