Martínek: Naším cílem je zajistit neodkladnou a akutní péči v kraji

Tip pro vaši bezpečnost: univerzální výkonné powerbanky nejen pro případ BLACKOUTu.

Pardubický kraj hledá již několik týdnů cestu jak se dohodnout s lékaři, vládou i ministerstvem  zdravotnictví. Vedení samosprávy věří, že  všechny strany nakonec najdou řešení a zabrání tak zhroucení zdravotnictví. Přesto již několik týdnů připravují odborníci  krizový scénář k zajištění neodkladné a akutní lékařské péče  pro občany Pardubického kraje od prvního března letošního roku.

„Kraje jsou v nesnadné pozici. Spor lékařů a vlády se  krajského zdravotnictví přímo dotýká a přitom nemáme nástroje, jak situaci vyřešit. Snažíme se předejít  krizovému stavu, proto jsme požádali lékaře, aby své výpovědi vzali zpět,“ řekl  hejtman Pardubického kraje Radko Martínek. „Prioritou krizového scénáře, pokud k němu přistoupíme, je  zajištění akutní péče ve všech nemocnicích Pardubického kraje v základních oborech,“ informoval hejtman o strategii Pardubického kraje, kde podalo výpověď v pěti nemocnicích 224 lékařů.
Krizový scénář byl zpracován a je neustále ve spolupráci s řediteli nemocnic, ředitelem zdravotnické záchranné služby a dalšími spolupracujícími subjekty a odborníky upřesňován. Scénář definuje odpovědnosti a úkoly pro:

• krajský úřad (administrativní centrum řízení zdravotnictví kraje, koordinace s vládou, ministerstvem zdravotnictví, zdravotními pojišťovnami, ostatními kraji a  veřejností, nonstop krizová linka)
• zdravotnickou záchrannou službu (koordinace péče o pacienty v terénu)
• nemocnice (poskytování akutní a neodkladné péče)

Součástí krizového scénáře jsou například:

• seznamy ambulantních specialistů, kteří jsou schopni provádět zákroky  nevyžadující nemocniční péči
• evidence provozovatelů dopravních zdravotních služeb, které budou převážet  pacienty, jejichž stav nevyžaduje akutní zákrok, podle požadavků operačního střediska ZZS a jednotlivých nemocnic.

V krizové situaci přislíbily pomoc i fakultní nemocnice Hradec Králové a Olomouc i některá  soukromá lůžková zařízení, například nemocnice v Šumperku. Kraj jednal s pojišťovnami, aby uhradily a zajistily péči pro pojištěnce. „Oslovili jsme i Armádu ČR s žádostí o případné nasazení vojenského zdravotnického personálu,“ dodal hejtman.

„Jsme si vědomi toho, že situace, která může nastat, bude pro občany nepřehledná. Proto máme připravenou  informační kampaň, aby občané věděli, na koho a kam se mají v případě potřeby obrátit,“ uvedl hejtman. Od čtvrtku  10. 2. fungují nová čísla (469 666 666, 469 666 999) pro Zdravotnické informační středisko ZZS, kam mohou občané zavolat v neurgentních případech a získat potřebné informace.

Dnes nikdo neví, co nastane po 1. březnu. Kraj je však připraven zajistit občanům Pardubického kraje poskytování urgentní a akutní péče. Krajním řešením stále zůstává využití možností krizového zákona a podání žádosti hejtmana premiérovi o vyhlášení nouzového stavu, případně vyhlášení stavu nebezpečí hejtmanem.

Reklama