Nouzový stav – mediální téma posledních týdnů

Tip pro vaši bezpečnost: univerzální výkonné powerbanky nejen pro případ BLACKOUTu.

V souvislosti s akcí Lékařského odborového klubu „Děkujeme, odcházíme“ slýcháme ze sdělovacích prostředků a úst některých politiků stále častěji výraz „nouzový stav.“ Pojďme se tedy podívat na to, co tento stav vlastně znamená a kdy může být vyhlášen.

[singlepic id=202 w=320 h=240 float=right]Nouzový stav je jedním ze čtveřice krizových stavů, které zná česká legislativa:

• Stav nebezpečí
  Vyhlašuje ho hejtman kraje v případě, kdy jsou ohroženy lidské životy, zdraví, majetek a životní prostředí a toto ohrožení nelze odvrátit běžnou činností správních úřadů a složek IZS. Může být vyhlášen pro území celého kraje, nebo jen pro jeho část. Stav nebezpečí může být vyhlášen na maximálně 30 dní, jeho prodloužení musí schválit vláda.
• Stav ohrožení státu
  Vyhlašuje ho Parlament ČR, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu nebo jeho demokratické základy.
• Válečný stav
  Vyhlašuje ho Parlament ČR, je-li Česká republika napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení.

Nouzový stav

Nouzový stav pro území celé České republiky nebo její části vyhlašuje vláda na základě ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky v  případě živelních pohrom, ekologických  nebo  průmyslových  havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Nouzový stav nemůže být vyhlášen z důvodu stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů.
V případě, kdy je nutné vyhlásit tento stav neprodleně, může tak učinit předseda vlády. Jeho rozhodnutí vláda do 24 hodin schválí nebo zruší. Maximální doba, na níž lze nouzový stav vyhlásit je 30 dnů, o prodloužení musí rozhodnout Poslanecká sněmovna.

Rozhodnutí vlády České republiky o vyhlášení nouzového stavu bývá publikováno ve Sbírce zákonů a součástí je vždy specifikace nařízených krizových opatření.
Za  nouzového stavu lze na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu omezit:

1. právo na nedotknutelnost osoby a nedotknutelnost obydlí při evakuaci osoby  z  místa,  na  kterém  je  bezprostředně ohrožena na životě nebo zdraví,
2. vlastnické a užívací právo právnických a fyzických osob k majetku, pokud jde o nucené omezení práva vlastníka nebo uživatele z důvodu  ochrany života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, které
   jsou  ohroženy  krizovou situací, přičemž je za toto omezení poskytnuta přiměřená náhrada,
3. svobodu pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru území ohroženého nebopostiženého krizovou situací,
4. právo pokojně se shromažďovat ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací,
5. právo  provozovat  podnikatelskou  činnost,  která  by  ohrožovala prováděná  krizová  opatření  nebo  narušovala,  popřípadě znemožňovala jejich provádění,
6. právo  na  stávku,  pokud by tato stávka vedla k narušení, případně znemožnění záchranných a likvidačních prací.

Vláda je oprávněna v době trvání nouzového stavu na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu nařídit:

1. evakuaci osob a majetku z vymezeného území,
2. zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezených místech nebo území,
3. ukládání  pracovní  povinnosti,  pracovní  výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky,
4. bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování  staveb  anebo  porostů  za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situace.

Vláda v době trvání nouzového stavu je dále oprávněna:

1. nařídit  povinné  hlášení  přechodné  změny  pobytu osob, kterou se rozumí  opuštění  místa  trvalého  pobytu  osoby,  k němuž je hlášena v místě,  ze  kterého  byla organizovaně evakuována nebo které o své vůli opustila  z  důvodu ohrožení svého života nebo zdraví, pokud tato změna pobytu bude delší než 3 dny,
2. přijmout  opatření k ochraně státních hranic, k pobytu cizinců nebo osob  bez státní příslušnosti, v oblasti zbraní, výbušnin, nebezpečných chemických  látek a přípravků, jaderných zařízení a zdrojů ionizujícího záření,
3. nařídit  přemístění  osob  ve  vazbě  nebo  ve výkonu trestu odnětí svobody  do  jiné  věznice  nebo  vyloučit volný pohyb těchto osob mimo věznici,
4. nařídit nasazení vojáků v činné službě a jednotek požární ochrany k provádění krizových opatření,
5. nařídit  vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou v krizové situaci vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce,
6. nařídit přednostní zásobování dětských, zdravotnických nebo sociálních zařízení, ozbrojených  sil,  bezpečnostních  sborů  a  složek  integrovaného záchranného systému, pokud se podílejí na plnění krizových opatření, prvku kritické infrastruktury, a to v nezbytném rozsahu,
7. zabezpečit   náhradní  způsob  rozhodování  o  dávkách  sociálního zabezpečení  (péče),  kterými  se  rozumí dávky nemocenského pojištění, důchodového   pojištění,   důchodového   zabezpečení,  státní  sociální podpory,  dávky  pomoci  v  hmotné  nouzi a dávky sociální péče, a o jejich výplatě.

Ukládání  pracovní  povinnosti,  pracovní  výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky lze pouze tehdy, pokud nelze tyto činnosti a věci zajistit smluvně, subjekt plnění klade zjevně  finančně  a  časově  nevýhodné  podmínky  nebo plnění odmítne a přitom hrozí nebezpečí z prodlení.

Pohled do historie

Ikdyž všechna výše zmíněná krizová opatření působí dojmem, že nouzový stav v případě jeho vyhlášení ochromí život v celé republice, ve skutečnosti tomu tak být nemusí. Podle události, která si jeho vyhlášení vyžádala, jsou určována pouze některá ze zmíněných opatření.
V České republice byl nouzový stav vyhlášen zatím třikrát, přičemž vždy z důvodu živelní pohromy.

Reklama