Plánovaná protipovodňová opatření na Pardubicku a Chrudimsku

Tip pro vaši bezpečnost: univerzální výkonné powerbanky nejen pro případ BLACKOUTu.

Oblast povodí Labe je jednou z osmi oblastí na území České republiky, pro níž je na základě Směrnice Evropského parlamentu zpracován Plán oblasti povodí. Ten uvádí rozvoj povodí a kromě jiného se zabývá také ochranou před povodněmi.

Pro území obcí s rozšířenou působností Pardubice a Chrudim jsou v Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe uvedena následující protipovodňová opatření. Uvedení v tomto plánu ovšem neznamená jejich automatickou realizaci.

Chrudim
Vodní tok: Chrudimka
Plánovaná opatření: úpravy toků, pevné konstrukce a mobilní konstrukce
Úroveň ochrany: současná – Q20, navrhovaná – Q100
Předpokládané náklady: 78 milionů Kč
Současný stav: Povodňové průtoky protékají dnem údolí, zasahují zástavbu města a jsou odváděny hlavní vodotečí, to je korytem Chrudimky a ve spodní části s přispěním dolního náhonu. Na náhonu jsou dva jezové objekty v km 0,732 zajišťující odlehčení z náhonu do Chrudimky (nad silničním mostem) a v km 1,244 zajišťují průtok levým ramenem, který se po cca 250 m zpětně napojuje do náhonu. Náhon má v celé délce zemní koryto, je lichoběžníkového tvaru se značným břehovým vegetačním doprovodem (stromy a keře). Regulujícím prvkem pro převádění povodňových průtoků je jezový objekt (pevný jez) na řece Chrudimce v km 21,008, který dělí průtoky do Chrudimky a do náhonu a dále jezové objekty (opět pevné jezy) na náhonu ovlivňující množství převáděných vod náhonem. Limitujícím prvkem pro převáděné průtoky je dále kapacita vlastního koryta Chrudimky, daná i úrovní břehů a zejména mostní objekty (silniční mosty, mostky, lávky), které ve své většině zasahují do průtočného profilu a působí jako překážka odtoku. V daném úseku se jedná o 14 mostních objektů. Při průtoku Q100 je zaplaveno rozsáhlé zastavěné území města.
Navrhované úpravy: Návrh protipovodňových opatření sestává z úprav objektů na řece Chrudimce a náhonu, úprav koryta řeky Chrudimky a náhonu a úprav (zvýšení) břehové linie na Chrudimce a náhonu. Tímto bude zajištěna protipovodňová ochrana města Chrudimi v převážné části až do průtoku Q100. Pouze v úseku km 19,860 – 20,460 je ponechána pravobřežní inundace – dochází k zaplavení pozemků od průtoku Q20. V této části se prakticky nenachází obytná zástavba, převážně se jedná o průmyslovou zónu.

V minulém roce proběhlo na Městském úřadě v Chrudimi společné jednání mezi MÚ Chrudim, Povodím Labe a vlastníky pozemků a nemovitostí, dotčenými případnou realizací protipovodňových opatření. Bohužel část účastníků jednání přišla již předem rozhodnuta, že žádnou podobnou stavbu nepřipustí…

Kutřín
Vodní tok: Krounka
Plánovaná opatření: suchý poldr
Předpokládané náklady: 140 milionů Kč
Současný stav: Novohradka je největší přítok Chrudimky. Povodí Novohradky k ústí do Chrudimky má plochu 470,8 km2 a je dokonce větší než povodí Chrudimky k soutoku s Novohradkou (351,4 km2). Vlastnímu povodí dominuje tok Novohradka, do kterého se levostranně zaúsťují nejvýznačnější přítoky Krounka, Žejbro a Ležák. Na soutoku přítoků s Novohradkou dochází často k souběhu kulminací a k velice častým povodním na dolním a středním toku Novohradky. V posledních letech zde bylo zaznamenáno několik významných povodňových událostí (v roce 2006 dokonce dvě dvacetileté povodně).
V letech 2004 – 2005 byla po zkušenostech z povodňové situace v r. 1997 realizována protipovodňová opatření na ochranu zástavby obcí těsně nad soutokem s Chrudimkou. Jedná se převážně o ochranu hrázováním. Podobná opatření jsou připravována na ochranu obcí v oblasti Hrochova Týnce. Zástavba se nenachází pouze na okraji záplavového území, ale převážně zasahuje až k vlastnímu toku. Z těchto důvodů se přistoupilo k přípravě řešení protipovodňové ochrany jiným způsobem než na dolním toku.
Navrhované úpravy: Nádrž je situována na Krounce pod obcí Kutřín, těsně pod soutokem s Martinickým potokem, v místech, kde údolní niva přechází do úzkého údolí nad obcí Předhradí (ř.km 9,500).
Spodní výpust bude navržena tak aby při průchodu povodňové vlny maximálně transformovala, ale po opadnutí povodně na Novohradce pod soutokem s Krounkou bylo možné zachycený objem využít pro zavodňování biologicky a morfologicky cenného úseku Krounky pod hrází minimálně na hodnotu Q5. Tento požadavek bude možné splnit např. návrhem dvou spodních výpustí.
Hráz bude heterogenní, v prostoru nádrže je dle předběžného hodnocení geologických poměrů dostatek vhodného materiálu pro stabilizační část hráze. Součástí stavby budou i vyvolané investice (na základě projednání s majiteli zasažených nemovitostí se bude jednat především o náhradní výstavbu). Realizace stavby si rovněž vyžádá rekonstrukci mostního objektu (zvýšení nad max. hladinu) a navazující komunikace Kutřín – Perálec.
Nedílnou součástí návrhu bude i revitalizace upravené části Martinického potoka v úseku ř.km 0,0 – 2,1. Výstavbou nádrže dojde ke snížení v profilu pod nádrží z 48,5 m3/s na 6,0 m3/s, tj. z Q100 na Q1.
Významně se projeví vliv nádrže i v silně postiženém úseku Chroustovice – Luže, kde by došlo dle posouzení srážkoodtokovým modelem ke snížení povodně 3/2006 s průtokem 30 m3/s na 19 m3/s, u povodně 8/2006 by došlo k transformaci průtoku 36 m3/s na 20 m3/s. Vliv nádrže se projeví až po soutok s Chrudimkou.

Proti výstavbě poldru bojuje občanské sdružení KUTŘÍN 42. To se obává častého emisního znečisťování. Upozorňuje zároveň na umístění poldru v přírodním parku a z toho plynoucího ohrožení lesních porostů.
Plánovaný poldr je v místě do budoucna uvažované přehrady Předhradí.

Holetín
Vodní tok: Ležák
Plánovaná opatření: úpravy toků
Úroveň ochrany: současná – Q5, navrhovaná – Q20
Předpokládané náklady: 10 milionů Kč
Současný stav: Nekapacitní koryto v intravilánu obce Holetín, s částečnými nevhodnými úpravami pobřežníků.
Navrhované úpravy: Zkapacitnění toku, nahrazení nevhodných úprav opěrnými zdmi a kamennými rovnaninami.

Krouna
Vodní tok: Krounka
Plánovaná opatření: odlehčovací ramena, obtokové kanály
Úroveň ochrany: navrhovaná – Q100
Předpokládané náklady: 5,45 milionů Kč
Současný stav: Pravostranný přítok VT Krounka, který po východní straně obchází obec Krouna, je zaústěn za zastavěnou částí obce do VT Krounka. Tento přítok (přirozené koryto) má dle údajů ze zpracované SOP maximální vypočtenou kapacitu 3,68 m3/s. Veškeré vody z povodí, které do tohoto koryta natečou a přesáhnou vypočtenou kapacitu se z koryta bočně přelejí a zaplavují pozemky a nemovitosti na východní straně obce.
Navrhované úpravy: Vzhledem k tomu, že technicky z důvodu spádových poměrů nelze koryto zkapacitnit, navrhl zpracovatel IZ technicky a finančně nejvýhodnější způsob oddělit povodňové průtoky tak, aby stávajícím korytem procházel pouze bezpečný průtok (max do 3,68 m3/s) a ostatní množství novým korytem, zaústěným do VT Krounka na začátku intravilánu – výše proti směru toku. Koryto VT Krounka procházející intravilánem obce je na toto řešení dostatečně kapacitní.

Dřenice
Vodní tok: Bylanka
Plánovaná opatření: suchý poldr
Úroveň ochrany: současná – Q5, navrhovaná – Q5-100
Předpokládané náklady: 36,50 milionů Kč
Současný stav: V současné době je, na území obcí Dřenice, Třebosice, Pardubice – Popkovice a Pardubice – Svítkov, na toku Bylanky přibližně stejná ochrana zástavy proti N-letým vodám a to sice 5-ti letým.
Navrhované úpravy: Pro navrhovanou ochranu byla zvolena výstavba suché retenční nádrže nad obcí Dřenice v místě soutoku Bylanky a Markovického potoka. Maximální transformovaný  odtok pod nádrží je 5,6 m3/s, což odpovídá menšímu průtoku než Q1. V prostoru zátopy nádrže je navržen prostor s trvalou vodní hladinou. Za tímto účelem a z důvodu výstavby nového tělesa  hráze bude nutné upravit i nátok Markovického potoka, jenž bude zaústěn přímo do trvalého nadržení. Jako výpustný objekt je navržený železobetonový sdružený objekt plnící funkci vzdouvání pro trvalé nadržení, seškrcení v případě příchodu povodňových vln a funkci nouzového přelivu, kdy jeho štolou bude převáděn N-letý průtok. Pro výstavbu hráze a sdruženého objektu bude nutné smýtit veškerý stávající porost na návodní straně původního tělesa hráze rybníka.

Další protipovodňová opatření

Rosice
Vodní tok: Žejbro
Plánovaná opatření: zkapacitnění koryta, odlehčovací koryto
Úroveň ochrany: současná – Q5-20, navrhovaná – Q50
Navrhované úpravy: Protipovodňová ochrana intravilánu obce Rosice je řešena zkapacitněním vodního toku Žejbra v úseku od začátku intravilánu obce až po začátek v minulosti upravené části.
Celková délka úpravy činí 892 m (říční km 6,6393 – 7,5313). Dále bude v rámci stavby vybudováno odlehčovací koryto v délce 152,16 m a odlehčovací průleh (mělký zatravněný příkop) v délce 97 m. Tato dvě odlehčení budou při povodňových průtocích napomáhat bezpečnému převedení vody. Kapacita koryta Žejbra na zájmovém úseku v současnosti činí cca Q5 – Q20, po provedené úpravě bude zvýšena na Q50.

Realiazce protipovodňových opatření v Rosicích v současné době probíhá a měla by být dokončena letos v červnu.

Spojil
Vodní tok: Spojilský odpad
Plánovaná opatření: poldr
Navrhované úpravy: Navržená opatření spočívají ve vybudování dvou nádrží – nového rybníku a suchého poldru – na pravém břehu Spojilského odpadu a jejich propojení. Plánovaný rybník o ploše 11 hektarů zajistí snížení stoletého průtoku na 4,0 m3/s, tedy přibližně na jednu třetinu současné hodnoty. To je zároveň kapacita navrhované čerpací stanice, která bude vracet vodu do Chrudimky.
V prostoru suchého poldru následně dojde k dalšímu snížení povodňové vlny na pouhých 0,12 m3/s.

Výstavba poldrů měla být původně zahájena v roce 2011 a stejně jako v příapdě většiny dalších protipovodňových opatření narazila na kritiku některých obyvatel. Proti její realizaci se ostře ohradil například jeden ze zsatupitelů obce Spojil.

Reklama