Protipovodňová opatření na Chrudimce v Pardubicích

Tip pro vaši bezpečnost: univerzální výkonné powerbanky nejen pro případ BLACKOUTu.

Pardubice patří mezi města, která může ohrozit velká voda. Ukázalo se to v letech 1981 a 1997, kdy povodeň kulminovala na samé hranici břehů. Přitom nešlo o nijak mimořádnou povodeň – pohybovala se na úrovni Q10 až Q20, tedy mezi desetiletým a dvacetiletým průtokem.

Pardubice díky své poloze nejsou ohroženy bleskovou povodní z přívalových srážek a hladina tu stoupá pomaleji. Problém ale může způsobit souběh povodňových vln z několika toků, jako se tomu stalo 9. července 1997, kdy se setkal desetlitetý průtok v Labi s dvacetiletým z Loučné a dalším deseti až dvacetiletým na Chrudimce.

Pokud se podíváme na původní záplavovou mapu Pardubic, tak zjistíme, že ještě v roce 2002 město prakticky nebylo před velkou vodou chráněno. Červené plochy na mapě znázorňují místa, kde by bylo více než 80 cm vody.

Zdroj: Magistrát města Pardubic

Krátce po posledních povodních byla proto zpracována nová studie, která měla za cíl vymyslet pro město vhodná opatření. Jako cílová hodnota byla zvolena úroveň Q100, tedy stoletá voda plus určitá rezerva. Na podzim 2002 Povodí Labe zahájilo výstavbu první etapy, která se týkala Labe a později došlo i na oba břehy Chrudimky. A právě o Chrudimce, na níž chybělo v roce 1997 k vylití 10 cm, budou následující řádky.

Při ochraně podél toku Chrudimky měli projektanti nelehký úkol a museli zkombinovat několik různých způsobů ochrany. Zatímco v případě Labe měli k dispozici poměrně velký prostor a mohli celou ochranu vyřešit pomocí vyvýšených valů, u Chrudimky doslova bojovali s místem.
Protože na obou březích jsou na mnoha místech stromy nebo chodníky, nemohli postavit zemní hráze, ale museli hledat méně prostorově náročné řešení. Proto pokud půjdeme od parku Na špici proti proudu Chrudimky, můžeme si všimnout různých kamenných nebo betonových zídek. Protože voda může do města vniknout nejen přelitím hrází, jsou součástí protipovodňových opatření také zpětné klapky na kanalizaci.

Mobilní hrazení

Další problém nastal na pravém břehu v místech, kde jsou Bubeníkovi sady. Vzhledem k tomu, že mezi nimi a řekou je jen úzký prostor prorostlý kořeny stromů, nebylo možné zde postavit žádnou zeď ani hráz. Bubeníkovi sady tak zůstávají nechráněny a cihlová zídka v délce 365 metrů je postavena až na jejich vnějším okraji. Obdobné zídky jsou vystavěny také mezi Bulharskou ulicí a Matičním jezerem, které by v případě povodně také zůstalo uvnitř zaplavené oblasti.

Přestože zídky nejsou nijak moc vysoké, představují problém pro chodce. V Bubeníkových sadech jsou proto na několika místech přerušeny a osazeny kotvícími prvky pro mobilní hrazení DPS 2000. To je uloženo v areálu Služeb města Pardubic, které také zajišťují jeho dopravu a montáž. V případě potřeby jsou schopny uzavřít hrazením všechny otvory v zídkách během jedné a půl hodiny, případně jim mohou vypomoci hasiči nebo aktivní zálohy armády, jako tomu bylo při cvičení v roce 2009. Každý díl je vyroben přesně na míru a pasuje do konkrétního prostupu. Aby byla ochrana města před povodní funkční, je nutné hrazení pravidelně cvičně instalovat. Služby města Pardubic tak činí dvakrát ročně, naposledy dnes, 29. února 2016.

Efekt těchto opatření si můžeme nejlépe prohlédnout na digitálním povodňovém plánu, který zobrazuje rozliv při stoletém průtoku.

Zdroj: Digitální povodňový plán Pk

Podmínkou je, aby pokyn k výstavbě mobilního hrazení přišel včas a stihlo se postavit. Musíme si také uvědomit, že po celém světě se protipovodňová opatření dělají jako kompromis mezi co nejvyšší ochranou a minimálním zásahem do prostředí. Pokud by například do Pardubic přitekla extrémní pětisetletá voda, vypadala by situace následovně.

Zdroj: ČHMÚ

Reklama