20.02.2012 | 
Michal BarešTip pro vaši bezpečnost: univerzální výkonné powerbanky nejen pro případ BLACKOUTu.
Každý 20. den v měsíci přineseme jedno téma k diskusi a zamyšlení na celý měsíc. Začneme tématem, které se dotýká téměř všech – varování před povodní a záplavou. Jak varovat? SMS? E-maily?
Podělte se o své zkušenosti a nápady…
Chrudimské sídliště Na Šancích, Slatiňany, Dřenice. Co mají tato místa společného? Během okamžiku se jejich obyvatelé setkali s náhlou záplavou, způsobenou táním sněhu nebo přívalovým deštěm.
Narozdíl od povodní se jedná o situaci, kterou nelze s dostatečným předstihem předvídat a neposkytuje mnoho času na varování ohrožených obyvatel.
[nggallery id=43]
Záplava není povodeň
Ze sdělovacích prostředků často slýcháme o povodních a prakticky každý rok můžeme sledovat záběry, které nepotřebují komentář. Málokdo ovšem ví, že ne každá „povodeň“ je skutečně povodní.
Nejen pro účely pojištění nemovitostí, ale také právě vzhledem k možnostem varování, je dobré si vyjasnit několik pojmů.
Povodeň
O povodni mluvíme, dojde-li k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodního toku nebo jiných povrchových vod, při kterém hrozí vylití vody z koryta nebo voda již zaplavuje území a může působit škody; povodní je i stav, kdy voda z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo odtok vody je nedostatečný.
Záplava
Druhým případem, kdy může dojít k vniknutí vody do objektu, je záplava. Ta je způsobena jinou příčinou, než zvýšením hladiny vodních toků, např. dešťovými srážkami, táním sněhu, z vodovodních zařízení a nádrží apod.
Jak vyplývá z výše uvedených definicí, může být vodou ohrožen i ten, kdo nebydlí u vodního toku.
[nggallery id=20]
Možnosti varování
Pokud bychom srovnávali povodně a záplavy z hlediska způsobených škod, jednoznačně se jako horší ukážou povodně. Stačí si vzpomenout na několik posledních velkých povodní, které dohromady zasáhly území téměř celé republiky. Narozdíl od záplav se ale obvykle dají předem předpovědět a s výjimkou horských toků také poskytují určitý čas pro varování.
Obvykle stačí sledovat aktuální stav na nejbližší hlásném profilu a řídit se pokyny, které zveřejňují jednotlivé obce.
Podstaně omezenější možnosti jsou v případě záplav. Ty sice postihují menší území než povodně, ale většinou přicházejí naprosto nečekaně a nikdo na ně není připraven.
Jaký způsob varování před povodní nebo záplavou považujete za ideální?
Podělte se o svůj názor nebo zkušenost.
Náměty k diskusi:
- Jednotný systém varování a vyrozumění (sirény)
- Místní informační systémy (obecní rozhlas)
- Varovné SMS a E-maily
- Doplňkové hlásné profily na tocích
- Automatické monitorovací systémy a srážkoměry
- Hlásná a předpovědní povodňová služba
- Úloha obcí při varování před povodní a záplavou
[nggallery id=11]
Reklama
RSS
Facebook
RSS komentářů
YouTube
Ja osobne bych preferoval male prenosne prijimace pro bezdratovy rozhlas. Kazdy by to mohl nosit u sebe a pak by se mohl zredukovat pocet klasickych tlampacu na lampach verejneho osvetleni a budovach. Dalsi variantou by mohl byt klasicky pager. Zde by se na displeji objevila zakladni informace a zvukovy alarm. Dnes nektere firmy prodavaji (dodavaji) k systemu BMIS (Bezdratovy mistni informacni system) takovou reprobedynku jako k MP3 s teleskopickou nebo penderkovou antenou a ono to funguje. Takze staci v lokalite dva venkovni tlampace a zbytek jsou tyto domaci prijimace. Bud jsou napajene pres sitovy adapter nebo baterii. Osobne po povadnich v Praze bych na E-maily nebo SMS moc nespolehal. Sit mobilnich telefonu je slozity system a pri povodnich nebo jinych mimoradnych situacich je tento system dost slozite udrzet v provozu. I v dobe klidu muze SMS nebo E-mail dorazit i s nekolika hodinovym zpozdenim. Mam osobni zkusenosti. Ja preferuji co nejvetsi jednoduchost system.
Domácí přijímače pro MIS jsou dobrá věc, ale mají jeden podstatný nedostatek – někdo musí být v té chvíli v jejich blízkosti.
Stále jsem přesvědčen o tom, že nejvíce lidí, nejspolehlivěji a zároveň nejrychlejí dokáží varovat pouze sirény, respektive MIS napojený do varovného systému.
Dobrý den, zaznělo tady už mnoho způsobů, ale moc prosím, bylo by možné je shrnout? Jaké jsou vůbec možnosti, když chce obec varovat lidi, ale třeba i je upozornit na něco, co sice není krizí, ale je to zároveň závažná věc (havárie vody). Děkuji za odpověď.
Dobrý den, myslím, že neexistuje jeden jediný způsob, který by byl sám o sobě dostatečný. Vždy je nejlepší využít kombinaci více prostředků.
Jedna možnost je spolehnout se na stát, tedy využití sirén. Ty jsou sice ideální pro varování velkého množství lidí, ale většina jich je stále ještě rotačních, tedy neumožňují předat verbální informaci.
Vy ale chcete zároveň možnost komunikace obce s občany. V tom případě lze využít:
1. místní informační systémy (bezdrátový rozhlas)
2. rozesílání SMS (osobně mám zkušenost se službou SMS Infokanál, kterou používá i několik měst a obcí tady na Pardubicku a Chrudimsku)
Můžeme samozřejmě mluvit o využití kabelové televize a podobně, ale to bych bral spíše jako doplňkové způsoby.
Pokud se jedná o hodně malou obec, pak se nabízí i využití megafonu nebo osobní obchůzky.
Díky za odpověď. U nás jsme to probírali na veřejném zastupitelstvu a velká část našich občanů považuje budování rozhlasu nebo zasílání SMSek za plýtvání. Bohatě jim prý stačí to, co uslyší ve zprávách nebo ti mladší na Facebooku.
Co Vy doporučujete: rozhlas nebo SMS? Z hlediska rozpočtu i efektivity.
Na to se těžko odpovídá. SMS neosloví ty, kdo mají vypnutý mobil nebo ho nemají u sebe. Rozhlas zase neumožňuje informovat obyvatele, kteří jsou např. v práci mimo katastr obce.
Náklady jsou samozřejmě nesrovnatelné – rozhlas znamená investici do zařízení, takže jde o poměrně vysokou částku. Pokud jste v oblasti ohrožené povodní, nebylo by špatné zauvažovat o možnosti získání dotace. Sice jsou zastavené státní dotace, ale lze využít OP Životní prostředí (1.3 Omezování rizika povodní).
V případě SMS počítejte s měsíčním poplatkem a cca 1 Kč za každou SMS. Výhodou je, že nepotřebujete žádné speciální vybavení, jedná se o internetovou službu.
Trochu přiblížím naši situaci. Jsme menší obec, největší ohrožení tu představují zmíněné povodně. Problém tu je, že nad obcí není nikde měřící profil, takže většinou něco začínáme řešit až když je voda v obci. Naštěstí to zatím nikdy nebylo nijak kritické, ale víme co se občas děje.
Ono by se to dalo vyřešit najednou. V rámci OP Životní prostředí je možné podávat projekty zaměřené nejen na rozhlasy, ale celkově na výstražné systémy. To znamená zmiňovaný místní informační systém (rozhlas), doplněný o napojení do varovného systému hasičů a především vlastní srážkoměry nebo měřiče hladiny.
Finanční podpora na takovéto systémy se pohybuje do 90%.
Výzvy na tyto projekty by měly běžet v měsících březen – duben a listopad – prosinec.
Ahojky,
jedno modernejsi reseni je, vyuzit prenos vystrah pres DVB-T a DAB vysilani. Stejne jde o lokalni vysilace a tak by to bylo pro urcite uzemi. Stejne jako je dnes RDS vysilani na autoradiich. Jeste jsou na RDS volne kody a tak bych je vyuzil. Pokud by stat chtel vybudovat opravdu kvalitni vystrazny system, tak se muze inspirovat v USA a Kanade. Tam je system WX a je to prakticky v kazdem rozhlasovem prijimaci,CB nebo HAM radiostanici nebo v komunikacnich prijimacich. Dokonce jsou timto systemem vybavene i radiobudiky. Je to uz provereno casem a funguje to. Jenze je to pro lidi a tak by se to nebudovalo, jeste investovat do dulezitych vystrah pro obycejne lidi. To si radeji Necas nebo Kalousek vybuduje golfove hriste.
Ahoj Libore, zdravím do Hradce 🙂
WX je určitě dobrý způsob, jak informovat. Ale ČR je pro tyhle účely příliš malá a celé území je pokryto signálem VKV stanic, které většinou informují rychle. Nevím, osobně mi WX v našich podmínkách prostě přijde nereálné a možná i zbytečné.
Spíše by mě zajímalo, jak se podaří rozjet věci, navrhované v Zásadách dalšího rozvoje JSVV:
textové SMS, hlasové a videoinformace, MMS
informace do jednotlivých buněk mobilních operátorů (tzv. systém Broadcast cell)
zprávy do informačních prostředků ve vlastnictví jednotlivých subjektů (obchodní, nákupní
a sportovní centra, kulturní zařízení, metro, nádraží, výstaviště apod.)
Mě příjdou jako ideální právě ty zmiňované SMSky. Osobně bych sirény zrušila. Máme jednu asi 20 metrů od domu a vždycky ve středu z ní šílím. Žijeme ve 21. století, takže jedině mobily.
Ono to není tak jednoduché. Pokud budeme chtít najít nějaký způsob, jak hromadně varovat co nejvíce lidí v určité oblasti, tak ještě dlouho tím způsobem budou právě sirény.
Mobil je dobrá věc, ale má několik nevýhod. I když dnes vlastní MT téměř každý, tak mnoho lidí ho nemívá po ruce nebo vypíná na noc. Navíc zvuk SMS je často lehce přeslechnutelný.
U nás s tím máme také problém, obyvatelé si stěžují. Pochopte ale prosím, že jako starosta zodpovídám za varování svých občanů. Pokud se Vám nelíbí siréna, znáte jiný způsob?
Proč proboha vymýšlet další blbosti, které jen stojí peníze. K čemu mi bude nějaká textovka na telefonu. To, že mi plave barák poznám i bez toho. Na to se nepotřebuju koukat na telefon.
Spíš by se měl někdo zabývat tím, že stát na ldi kašle. Když mi začla stoupat u baráku voda, tak se na mě všichni akorát vy…li a nedali mi jediný pytel písku. K čemu pak jsou nějaké záplavové plány, když neřeší konkrétní pomoc jednotlivým lidem?
Ano, to že plave barák poznáte i bez SMS. Ale není v tu chvíli už pozdě? Není lepší vědět o nebezpečí s předstihem a dokázat se připravit nebo alespoň něco zachránit?
Horší je, že podobný přístup mají i někteří starostové obcí, kteří odmítli zasílání výstražných SMS z nejmenované obce s rozšířenou působností s tím, že jim stačí zprávy v TV.
Starostové, kteří osobně odpovídají za řešení případných problémů…
Pokud jde o zmiňované povodňové plány. Ty řeší ochranu před povodněmi na určitém území, ale rozhodně ne ochranu jednotlivých malých objektů. K tomu slouží povodňové plány vlastníků nemovitostí.
Obdobné je to i se zajištěním pytlů s pískem a podobně.
To je vtip? Proč bych si já měl psát nějaký plán. to snad je povinnost státu, který si platím. Že by loby firem které ty plány píší?
To není vtip, to je zákon o vodách, přesněji paragraf 71: Pro stavby ohrožené povodněmi, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně, zpracovávají povodňové plány pro svou potřebu a pro součinnost s povodňovým orgánem obce jejich vlastníci.
Pod pojmem povodňový plán vlastníka nemovitosti si nepředstavujte žádný rozsáhlý dokument, který vyžaduje odborné zpracování. Zpravidla jde o formulář připravený obcí, do kterého uvedete základní údaje – kontakty, počet osob, ochranná opatření,…
To už je vrchol, co si k nám dovolujou. Přece někdo musí odpovídat za zabezepeční domu před zaplavením. Platí to tedy kraj nebo kdo? Když se třeba rozhodnu postavit u baráku hráz.
Samozřejmě, že odpovídá – majitel nemovitosti.
Právnické a fyzické osoby nesou náklady, které jim vzniknou vlastními opatřeními k ochraně jejich majetku před povodněmi.
Varování nemá význam řešit, pokud není veličina, která by ho spustila. U povodní to není problém, ale při záplavách si nedokážu představit, co měřit, pokud voda teče po stráních a ne v korytu kde by byla nějaká hladina.
Díky za reakci. Máte pravdu, že v případě záplav nelze většinou pro varování měřit hladinu, ale lze „měřit“ příčinu – množství srážek. V dnešní době jsou dostupné varovné systémy, které využívají srážkoměr a v případě překročení nastaveného limitu automaticky odesílají SMS na přednastavená čísla. Je to ale otázka investice – od nějakých 50 000 výše. Záleží na tom, co vše má měřit.
Výhoda je, že kromě příjemců SMS (starosta, místní hasiči,…) se data odesílají i na server, kde si je kdokoliv může zobrazit.
Jde o vytvoření řetězce v rozsahu: vyhodnocení potenciálního rizika – určení elementu vyhodnocujícího míru – volba metody vyrozumění ohroženého obyvatelstva; nebo o samotné varování?
Co se týká varování, v praxi se jednoznačně nedá spolehnout na jakékoliv „drátové“ a dálkově napájené zařízení bez přiměřené zálohy. Masové zasílání SMS se stává neúčinným, dojde-li k výpadku nebo přetížení sítě GSM. 24hodinová přítomnost starostů a představitelů místní samosprávy též není uveditelná do praxe.
Osobně jsem zastánce sítě bezdrátových místních informačních systémů, ideálně se zálohováním a ochranou jednotlivých prvků, jejich napojení a zpřístupnění pro IZS bych dokonce navrhoval vyřešit nejlépe na zákonné úrovni.
S nástupem moderních technologií jsme se začali odvracet od desetiletími osvědčených metod. Sáhněme si na srdce, kolik dnešních náctiletých zná význam signálů sirén? Proč sirény nehrají významnější roli v CO? Osobně považuji za příčinu nedostatečnou informovanost a omezení (případně úplné rušení) výuky CO na školách.
Začnu od konce. Výuka ochrany člověka na školách, respektive vůbec vzdělávání v této oblasti je docela velký průšvih. Bohužel mnoho lidí je přesvědčeno, že v jejich okolí nic nehrozí a pokud náhodou ano, tak se o ně postará stát. Proč tedy znát sirény…
Ale o tomhle by se dalo diskutovat asi do nekonečna, zřejmě to bude dobrý nápad na další téma měsíce.
Ale zpět k povodním a varování. Mám na mysli nejen samotné varování a tísňové informování, ale i vše, co tomu předchází – tedy zjištění nebezpečí a jeho vyhodnocení.
Přiznám se, že jsem dlouhodobě zastáncem sirén a považuji je za nenahraditelný způsob varování. Do sirén v tomto případě řadím především zálohované koncové prvky, tedy elektronické sirény a místní systémy s možností spuštění prostřednictvím JSVV.
Z ostatních způsobů můžeme myslím vyřadit e-mail, který je využitelný spíše pro distribuci výstrah. Zůstávají nám tak SMS. Můžeme se bavit o jejich spolehlivosti, ale stále jsou pro mě po sirénách tím nejvhodnějším prostředkem. Jejich největší nevýhodu bych spíše viděl v nutnosti předchozí aktivní registrace obyvatel, což bývá v praxi problém (v souvislosti s nezájmem veřejnosti).
Píšete o síti bezdrátových místních informačních systémů (MIS). Můžete tuhle myšlenku trochu rozvést?
Většina dnešních MIS vzniká s využitím dotace (OPŽP) a jsou napojeny na JSVV, takže v tom bych problém neviděl. Otázka spíše je, kolik z těchto systémů dokáže samostatně reagovat na kritickou situaci (srážky, hladina) a rozeslat SMS. V praxi to často bohužel končí tím, že se postaví systém, který slouží pro běžná hlášení obce, ale v případě krize ho nikdo nevyužije.