Na první pohled je zřejmé, že důvodem k její aktualizaci byly dvě události, jichž jsme svědkem – situace na Ukrajině a islámský terorismus.

Zřejmě nejzásadnější je změna v bezpečnostních hrozbách, kdy na první místo byl zařazen bod, který původně vůbec uveden nebyl – „oslabování mechanismu kooperativní bezpečnosti“.
Tento moc neříkající bod znamená, že „některé státy usilují o revizi stávajícího mezinárodního uspořádání a jsou připraveny k dosažení svých mocenských cílů použít metod hybridního válčení, kombinujících konvenční i nekonvenční vojenské prostředky s nevojenskými nástroji (propaganda využívající tradiční i nová média, zpravodajské dezinformační akce, kybernetické útoky, politický a ekonomický nátlak, vysílání neoznačených příslušníků ozbrojených sil). Tyto země posilují svůj vojenský potenciál a snaží se budovat si exkluzivní sféry vlivu prostřednictvím destabilizace sousedních zemí a využívání místních konfliktů a sporů.“

Zatímco původní strategie uváděla, že „pravděpodobnost přímého ohrožení území ČR masivním vojenským útokem je nízká“, nově dodává, že „bezpečnost a stabilita v hraničních částech Evropy a v oblastech s Evropou sousedících se ovšem celkově snižují, a proto nelze zcela vyloučit přímé ohrožení území některých členských zemí NATO a EU. Základním nástrojem k eliminaci těchto rizik je členství ČR v NATO a EU a dobré vztahy se sousedními zeměmi.“

Další změny:
– Mezi strategické zájmy ČR nově přibylo zajištění kybernetické bezpečnosti a obrany ČR.
– Mezi další významné zájmy nově patří snižování organizovaného zločinu a informační kriminality, boj s korupcí a posilování zpravodajské ochrany a obrany ČR.
– Strategie nově zdůrazňuje riziko asymetrických hrozeb a možnost jejich šíření z relativně vzdálených oblastí místních či regionálních konfliktů a napětí. Charakteristickým rysem současného prostředí je tak skutečnost, že i nestabilita a konflikty daleko za hranicemi Evropy mohou mít přímý dopad na naši bezpečnost.
– Příčinou destabilizace a následného konfliktu může být i masivní porušování lidských práv, ať už se jedná o práva politická, sociální, environmentální či jiná.
– Roste schopnost nestátních aktérů ohrožovat zájmy států, nahrazovat prvky státního systému vlastními strukturami, realizovat územní ambice a s využitím extrémního násilí ohrožovat bezpečnost obyvatel a stabilitu a integritu zasažených států. V této souvislosti je narůstajícím bezpečnostním rizikem v Evropě fenomén tzv. zahraničních bojovníků.
– Upozorňuje na nebezpečí vyplývající z úplné závislosti veřejné a soukromé sféry na informačních a komunikačních technologiích a dopadech selhání kritické informační infrastruktury a významných informačních systémů.